Historie klubu

Tehdejší funkcionáři stojící na pozemku současné vzpěračské haly, za nimi vybudovaný hokejový stadion. Na bilboardu stojí psáno “11. února 1977, Zahajení stavby tréninkové haly” (současné a minulé působiště SK vzpírání Baník Havířov)

Výstavba současného a minulého působiště současného sportovního klubu vzpírání Baník Havířov

Zde, v prostorách vzpírárny trénovali a dodnes trénují ti největší borci. Vzpírárna, dnes, vypadá poněkud jinak, mnohem moderněji. Ovšem některé kotouče jsou dodnes součástí jak vzpírárny, tak i posilovny, která se nachází v prvním nadzemním podlaží.

Jedním z předních českých vzpěračských oddílů je Sportovní klub vzpírání Baník Havířov. Tento oddíl, desetinásobný mistr Československé a České republiky vznikl v roce 1956 a v roce 2006 oslavil 50 let své činnosti.

Na předsednických postech se vystřídali: J. Duda, Ing. E. Chvastek, F. Strnad a nynější A. Cienciala. Jako trenéři působili: J. Miska, E. Brzóska, K. Duda, K. Šrámek, L. Pásztor, P. Limberk, P. Khek, M. Klein, F. Švanda, S. Genšiniak, J. Vondrák, V. Brož, B. Pachol, J. Otava. Maséři: R. Burget, P. Pucher, D. Klimša a J. Zavadil.

Úspěšná sportovní činnost havířovského vzpírání by nebyla možná bez již uvedených čtyř předsedů oddílu, dále předsedy MěNV v Havířově Františka Vystavěla, svazových funkcionářů Pouly, Davida, Ing. Vítka, CSc, ředitelů Dolu 9. květen. Byli to: Ing. Macura, Ing. Raszka, Ing. Harášek, Ing. Hanzel a dlouholetí členové výboru pánové J. Miksa, E. Brzóska, Ing. M. Roman, O. Malúš, L. Pásztor. J. Litauszky, K. Duda a další příznivci klubu, jako Ing. Bém, MUDr. B. Kubíček, MUDr. Janík, Ing. Štabla, Studnický, M. Slíž, L. Gill, B. Foltýn, F. Polok, Ing. M. Kula, Mgr. P. Plaček, paní Kališová, Ing. M. Recmaník, D. Klimša, K. Šrámek a mnoho dalších.

Oddíl velmi skromně začínal. Nejprve se trénovalo v Dělnickém domě v Dolní Suché ve sklepních prostorách, OU Dolu 9. květen v Havířově – Šumbarku, krátce v kulečníkárně v ulici K. Světlé, v přísálí areálu Stružník a od roku 1978 ve specializované vzpírárně, která byla za účinné pomoci města vybudována v akci “Z” pro ME 1978. Zde působí dodnes.

V areálu haly je hlavní sál s hlavním a dvěma pomocnými vzpěračskými prkny, hledištěm pro 265 sedících diváků, dvěma rozcvičovnami s 15 tréninkovými prkny, třemi šatnami se sprchou, největším havířovským fitcentrem, podvodní masáží, saunou, restaurací s letní terasou, minitělocvičnou, masážními místnostmi, kancelářemi a repre klubovnou.

Oddíl získal titul mistr ČSFR a ČR v letech 1979, 1983, 1992, 1993, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 a 2005 (ČR celkem desetkrát). Stříbrné medaile v letech 1978, 1981, 1982, 1988, 1990, 1991, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999. Bronzové medaile v letech 1972,1973,1974,1975,1976,1977,1984.

Klub uspořádal řadu významných mezinárodních soutěží, mimo jiné ME 1978 mužů, ME 1996 Masters, MS 2002 juniorek a juniorů, tři ročníky Československého poháru (1982, 1987, 1989), dva ročníky Poháru osvobození (1975, 1980), dva ročníky Dunajského poháru (1973, 1986), dva Turnaje olympijských nadějí Visegrádské čtyřky (2002, 2005) a řadu mezinárodních utkání a turnajů, 16 ročníků soutěže v nadhozu TOP 12 a Velké ceny Havířova žáků.

Po vzoru Hanse Zdražily

Potom přišla olympiáda v Tokiu, kde Hans Zdražila vyhrál zlatou medaili. Mělo to velký ohlas mezi havířovskou mládeží a vzpěračský oddíl se rozrostl o desítky nadějných dorostenců, kterým učarovalo kouzlo činek. Mladí vzpěrači dokázali svým elánem překonat všechny problémy. Vychovali si z vlastních řad trenéry i rozhodčí, kteří dnes mají kvalifikaci mezinárodních a dalších tříd. Rovněž jejich výbor oddílu složený ze samých mladých, byl vzorem v práci mnohým dalším sportovním oddílům tělovýchovné jednoty.

Oddíl rostl a dostavily se první úspěchy. Karel Duda získal třetí místo na přeboru ČSSR juniorů. 0 rok později, v roce 1963, vybojovali dorostenci ve složení Zupko, Dubnický, Mirinský, Juriček, Fišer, Brzóska, Štětka titul přeborník Severomoravského kraje. V roce 1964 získává družstvo na přeboru dorostu republiky druhé místo. O rok později je to již titul přeborník ČSSR, který si dorostenci Baníku Havířov přivážejí z Chebu. Na tehdejším obrovském úspěchu se podíleli Pachol, Kovařík, Sikora, Firla, Chrobok, Kozub spolu s trenérem Miksou.

V soutěži jednotlivců získává Boleslav Pachol titul přeborníka republiky.

Havířov tleská staronovým přeborníkům

To už jsou v plném proudu přípravy na mistrovství republiky dorosteneckých družstev, které Český svaz vzpírání svěřil jako odměnu za vynikající výkony právě vzpěračům Baníku Havířov do jejich města.

Byla to velká pochoutka pro sportovní příznivce. Sál kulturního domu Petra Bezruce byl zaplněn do posledního místečka. Deset nejlepších dorosteneckých družstev se ucházelo o titul přeborníka republiky. Domácí družstvo Baníku Havířov ve složení Pachol, Kovařík, Sikora, Křenek, M. Klein, Chrobok a Ovčařík bylo velkým favoritem. Tento tip vzpěračských odborníků, včetně státního trenéra Antonína Drešla, domácí vzpěrači plně potvrdili. Od samého začátku se zásluhou Pachola v nejnižší váze ujali vedení, které již nikomu nepustili a zvítězili v novém dorosteneckém rekordu ve vzpírání družstev výkonem 1840 kilogramů. Celý sál jásal. Několikaleté cílevědomé úsilí skupiny skromných sportovců bylo podruhé korunováno vavřínem nejcennějším – přebornic-kým titulem republiky – Havířov 1966.

Již tehdy sportovní odborníci trenéru Miksovi předpovídali: podaří-li se elán mladých uchovat do budoucna, bude v Havířově vzpěračská liga.

… a po sedmi letech

Od té doby uplynulo necelých sedm let a z dorostenců se stali mladí muži. V soutěži dospělých si postupně vybojovali stále vyšší třídy. Začalo to přeřazením Sikory, Pachola, Dudy, Kozla a Kleina mezi dospělé, čímž neměli v oblastním přeboru, ani ve druhé lize, konkurenta, a tak získávají pro naše město jako první sportovní oddíl nejvyšší soutěž – první ligu. Za rok se již ucházejí o umístění v nově vytvořené ještě vyšší soutěži – extralize. Je tam zařazeno šest nejlepších družstev ČSSR.

Z bývalých dorosteneckých přeborníků republiky se po sedmi letech stali ostřílení borci. Emil Brzóska vzal trenérství “A” družstva. Josef Miksa a Adolf Ciencialia jsou řadu let rozhodčími nejvyšší soutěže vzpěračů Karel Duda se stává trenérem nadějných dorostenců a Bolek Pachol reprezentantem ČSSR, mistrem republiky ve váze do 52 kg od roku 1970. Na mistrovství Evropy v Szom-bathely překonal čtyři československé rekordy. Družstvo posílilo o nadějného Václava Brože, který se v naší jednotě uvedl splněním limitu pro udělení titulu mistra sportu a osvědčeného borce mistra sportu Jozefa Režnáka a Ladislava Ambrože, kteří přišli z extraligových vojenských oddílů.

Splněný cíl – extraliga

Od té doby uplynulo necelých sedm let a z dorostenců se stali mladí muži. V soutěži dospělých si postupně vybojovali stále vyšší třídy. Začalo to přeřazením Sikory, Pachola, Dudy, Kozla a Kleina mezi dospělé, čímž neměli v oblastním přeboru, ani ve druhé lize, konkurenta, a tak získávají pro naše město jako první sportovní oddíl nejvyšší soutěž – první ligu. Za rok se již ucházejí o umístění v nově vytvořené ještě vyšší soutěži – extralize. Je tam zařazeno šest nejlepších družstev ČSSR.

Z bývalých dorosteneckých přeborníků republiky se po sedmi letech stali ostřílení borci. Emil Brzóska vzal trenérství “A” družstva. Josef Miksa a Adolf Ciencialia jsou řadu let rozhodčími nejvyšší soutěže vzpěračů Karel Duda se stává trenérem nadějných dorostenců a Bolek Pachol reprezentantem ČSSR, mistrem republiky ve váze do 52 kg od roku 1970. Na mistrovství Evropy v Szom-bathely překonal čtyři československé rekordy. Družstvo posílilo o nadějného Václava Brože, který se v naší jednotě uvedl splněním limitu pro udělení titulu mistra sportu a osvědčeného borce mistra sportu Jozefa Režnáka a Ladislava Ambrože, kteří přišli z extraligových vojenských oddílů.