Výsledky roku 1980
Celé úsilí v tomto roce bylo zaměřeno na přípravu OH v Moskvě. Tomuto předcházelo ME mužů v Bělehradě. Do 90 kg startoval L. Sršeň, který se umístil na 7. místě – 350 kg (155,195), P. Khek získal bronzovou medaili v trhu (stříbrnou prohrál vyšší tělesnou váhou). Ve dvojboji obsadil 4. místo – 380 kg (175,205), což mu zajistilo nominaci na OH. Olympijské hry přinesly velký úspěch československým vzpěračům. Získali 21 olympijských bodů a stali se nejúspěšnější československou výpravou. Ota Zaremba získal zlatou olympijskou medaili ve váze do 100 kg výkonem 395 kg (180, 215). V hodnocení MS získal ještě zlato v trhu a stříbrnou v nadhozu. Další havířovský reprezentant Lubomír Sršeň obsadil ve váze do 90 kg 6. místo 357,5 kg (160 a 197,5). Ota Zaremba obsadil v hodnocení IWF 11. místo na světě a byl vyhodnocen nejlepším československým sportovcem i vzpěračem roku 1980. V Havířově se mu dostalo v KD Petra Bezruče i na mateřském Dole 9. květen skvělého uvítání. Škoda jen, že pro zhoršující se zranění nestartovali P. Khek a J. Rutter. Trenérem reprezentace byl náš E. Brzoska. Přeborníci ČSSR muži – Havířov: 52 kg Otava 202,5 kg (85 a 117,5), 75 kg Rutter 322,5 kg (142,5 a 180), 6. Vician 260 kg (115 a 145), do 82,5 kg 2. Šrámek 310 kg (135 a 175), do 90 kg 3. Sršeň 360 kg (165 a 195), 100 kg Zaremba 380 kg (177,5 a 202,5), 2. Kaleta 350 kg (150 a 200), do 110 kg 5. Limberk 340 kg (155 a 185) a nad 110 kg 2. Khek 395 kg (185 a 215). Dále: žáci Gavenšiak, Brázda, mladší dorost O. Rusnyak 52 kg 170 kg (70,100), junioři 75 kg Vymazal 277,5 kg (115 a 162,5), 100 kg Gregor 310 kg (140,170), 110 kg Gavenšiak 255 kg (110,145). Panonia – Tatabanya: 4. místo Ing. Pešat ve váze do 75 kg (300 kg). Dunajský pohár Trenčín: 3. místo Otava do 52 kg (195 kg), 1. místo do 90 kg Sršeň (352,5 kg), 1.místo do 110 kg Zaremba (355 kg), 2. místo nad 110 kg Khek (367,5 kg. Dunajský pohár juniorů: 3. místo do 100 kg Gregor (295 kg), 5. místo nad 110 kg Mezei (275 kg). Mezinárodní mistrovství Polska – Opole: do 67,5 kg 1. místo Rutter 300 kg, Zaremba 375 kg, 3. místo nad 110 kg Khek 380 kg. Pohár Družby – Minsk: 52 kg 5. místo O. Rusnyak 200 kg. VC Bohumína: do 75 kg 1. místo Vymazal 307,5 kg, do 90 kg 2. místo Genšiniak 345 kg V první celostátní lize mužů 5. místo, když nestartovali olympionici. Startovali: Otava, Zeman, Švanda, Rutter, Vician, Šrámek, Sršeň, Kaleta, Zaremba, Khek, Limberk, Vymazal, Genšiniak. Jak na OH v Moskvě vzpomínal Ota Zaremba, jak na moskevské olympijské boje vzpomínal Ota Zaremba: „Ráno jsem vstal v šest a když si odmyslím půlhodinku na snídani, tak jsem do jedenácti nepřetržitě četl. Buffalo Billa, knížku, při které se člověk pobaví, zasměje i odpočine. Ale co vám to vlastně povídám – snídaně? Vždyť jsem měl jen dvě vajíčka a kávu. Víte, při příjezdu do olympijské vesnice mi váha ukazovala 103 kg, a tak nezbylo nic jiného než víceméně postit, a to i v den soutěže. V poledne jsem zašel za psychologem docentem Machačem. Je to prima chlapík, chvilku jsme si povídali, pak mi pouštěl z magnetofonu takové věci, jako že mám těžké nohy, ruce, hlavu a že se toho všeho pozvolna zbavuji. Ležel jsem přitom na lehátku a snad to mohu říci, usnul jsem jako mimino. Docent mne musel ve dvě hodiny probudit, ale usmíval se při tom, takže asi dosáhl toho, co chtěl. Vrátil jsem se do pokoje, chvilku klábosil s Tono Baraniakem o všem možném a pak jsme si na čtvrthodinku vyrazili do herny v olympijské vesnici. Ale jak jsem si před plánovanou hodinou odjezdu do Izmajlova sbalil věci, začalo mi být divně kolem žaludku. Nebyla to jen nervozita, pořádně mi v něm hladem kručelo. V hale jsme šli napřed na váhu. Ta ukázala 99,15kg a když jsem prostudoval záznamy o hmotnostech soupeřů, nevím, jak jsem na to přišel, Nikitin měl o 10 dkg více a mne napadlo, že by to mohlo být důležité. A nakonec taky bylo. Kdyby byl lehčí než já, mohl jít v nadhozu místo na 220 kg jen na 217,5 kg a byl by mne při zvládnutí tohoto pokusu porazil. Nejtěžší okamžik závodu? Těch úvodních 205 kg v nadhozu! Nikdy jsem nezvedal takovou silou. Ale když jsem činku udržel nad hlavou, došlo mi, že příští pokus může být už stříbrný. Strašně mne to povzbudilo a těch 210 kg jsem zvládl úplně hravě. Připadaly mi jako peříčko. Ale jak jsem vzepřel posledních215 kg, to vůbec nevím. Vzpomínám si jen, že jsem si říkal: Oto, na poslední pokus Nikitina se nebudeš dívat! Ale sliby chyby, v zákulisí jsem koukal na televizi. A pak … Klidně to řeknu, brečel jsem jako malé děcko. “Milan Ambros“.